Na Heurece využíváme personalizaci a cílenou reklamu. Na základě vašeho chování na Heurece personalizujeme její obsah. Kliknutím na „Rozumím“ nebo jinam souhlasíte také s využíváním cookies a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Personalizaci a cílenou reklamu si můžete vypnout v nastavení prohlížeče. Rozumím

Jako přihlášený uživatel máte možnost nastavit si zobrazení Heureky.

Zobrazit původní Heureku

Jak vybrat výčepní zařízení?

Vychutnejte si čepované nápoje v pohodlí domova.

Ať už jde o piva, nebo limonády, zpravidla nejlépe chutnají správně načepované ze sudu. Dopřát si točené nápoje je dnes přitom jednoduše možné i doma. Stačí vám k tomu jen sud a výčepní zařízení. Zatímco v prvním případě je volba otázkou osobních preferencí, ve druhém už je potřeba vybírat pečlivěji. Podívejte se, co všechno je před nákupem výčepního zařízení potřeba vědět.

Na co se zaměřit

Výčepních zařízení se na trhu nachází velké množství, od jednoduchých domácích až po ty určené do profesionálních provozů. Než začnete brouzdat katalogy, je potřeba si ujasnit některé základní požadavky a parametry.

Četnost využití a požadavky

Abyste mohli zvolit optimální typ výčepního zařízení a jeho kapacitu, ujasněte si, jak často a při jakých příležitostech ho budete využívat. Bude využíváno kontinuálně, pravidelně na různých větších akcích, nebo jen několikrát do roka na chatě při grilování? 

Většina výčepních zařízení je uzpůsobena pro použití se standardizovanými KEG sudy, jejichž objem se nejčastěji pohybuje v rozmezí 15–60 litrů. Existují ale i jednoduché pípy určené speciálně pro pětilitrové soudky oblíbené třeba na party, a dokonce i výčepní zařízení pro použití s běžnými plechovkami.

Dále je třeba si před výběrem ujasnit, s kolika nápoji bude výčepní zařízení používáno. U těch s integrovaným chlazením a kompresorem pro domácí či nenáročné použití se nejčastěji setkáte s jedním až dvěma kohouty, profesionálnější pípy jich ale mohou mít i osm a více. 

Přestože většinu výčepních zařízení je možné používat k pivu, cideru, vínu i limonádám, existuje několik aspektů, kvůli kterým je dobré vybírat i s ohledem na volbu nápoje. Jde zejména o způsob vytváření a regulace tlaku, snadnost čištění a možnosti chlazení.

Zobrazit více

U profesionálnějších výčepních zařízení se setkáte i s možností dodatečné regulace tlaku, obvykle v podobě malé páčky vedle hlavního kohoutu. Vhod tato funkce přijde hlavně u piva, jehož pěnivost ovlivňuje mnoho faktorů – především kolik je v sudu piva a jak dlouho je sud naražený. Dodatečnou regulací je vždy možné jednoduše upravit tlak tak, aby pěnivost byla optimální a pivo šlo natočit na jeden zátah.

Způsob tvorby tlaku

Aby se nápoj ze sudu dostal do výčepního zařízení, je potřeba vytvořit tlak, který jej vyžene ze sudu. První možností vhodnou zejména pro domácí či jednorázové použití je kompresor, jenž může být buď integrovaný, nebo externí. Kompresor vytváří tlak tím, že do sudu vhání běžný vzduch. Nevýhodou tohoto řešení je, že se to negativně projevuje na kvalitě nápojů, které tím ztrácí na perlivosti a čerstvosti. Na jednorázové akce je nicméně toto řešení dostačující.

U profesionálních provozů, kde se na kvalitu piva dbá přísněji, je pak potřeba využít k vytváření tlaku plyn. Ten se do výčepního zařízení vhání z plynových bomb, které mohou obsahovat oxid uhličitý, dusík, případně kombinaci obojího zvanou biogon.

Integrované či externí chlazení

Výčepní zařízení může mít integrované chlazení, v tomto případě jde vždy o suché chlazení využívající hliníkový blok, pomocí nějž je ochlazován samotný nápoj. Toto řešení má výhodu v kompaktnosti i jednoduchosti zapojení, nevýhoda naopak spočívá v nižším výkonu. Integrované chlazení je proto ideální k domácímu či jinak nenáročnému použití, nehodí se ale tam, kde jsou nápoje čepovány ve velkých objemech.

V případě profesionálního použití je třeba sáhnout po chlazení externím. To může být suché nebo využívat vodní lázeň. V lázni se tvoří led, který následně nápoj účinně ochlazuje. Profesionální výčepní zařízení jsou proto k připojení externího chlazení vždy připravena.

Materiál a kvalita zpracování

Výčepní zařízení bývají vyrobena z různých typů kovů, případně v menší míře doplněná plastem. Materiál by měl dobře odolávat vlhkosti a u přenosných píp také častým přesunům. Zatímco pípy s integrovaným chlazením a kompresorem obvykle využívají buď lehčí hliník, nebo těžší a odolnější nerez, profesionální výčepní zařízení jsou takřka vždy z nerezu, někdy v kombinaci s povrchovou úpravou, například z mědi nebo zlata.

Je také důležité zaměřit se na kvalitu zpracování, zejména pokud bude výčepní zařízení často přenášeno nebo bude používáno v náročném provozu. Zaměřte se na pevnost pípy jako celku i jednotlivých částí, jejich slícování a provedení choulostivých částí, jako je například výčepní kohout. Vše by mělo být pevné a bez vůlí.

Design

Domácí pípy si bývají veskrze podobné – jde převážně o stříbrná zařízení ve tvaru kvádru s kohoutem na jedné straně a větrákem na druhé. U profesionálních píp se ale můžete setkat i s různými doplňky, například dřevěnými kohouty nebo povrchovou úpravou z různých exkluzivních materiálů.

Cena

Nejjednodušší party pípy s manuálním vytvářením tlaku a bez chlazení pořídíte za ceny okolo 1 500 Kč. Kvalitnější domácí výčepní zařízení, která disponují kompresorem a chladičem, pak v závislosti na kapacitě a počtu kohoutů zakoupíte zhruba mezi 10–25 000 korunami. Ceny profesionálních přístrojů začínají v podobných hladinách, mohou ale být i výrazně dražší a je třeba počítat také s cenou ostatních komponent, například chlazení.

dřevěná pípa

Parametry

Chladicí výkon

Správně dimenzovaný chladicí výkon zajistí, že své nápoje vždy načepujete v optimální teplotě. Vyjadřuje se počtem litrů, který pípa dokáže ochladit za hodinu zhruba o 10–15 °C

  • 15–25 l/hod. – hodnota, která by měla stačit pro běžné domácí použití a při menších událostech, jako je třeba grilování s přáteli
  • 25–60 l/hod. – na větší události a oslavy vybírejte v závislosti na množství účastníků v tomto rozmezí
  • 60 a více l/hod. – pro velké kulturní či společenské akce o stovkách zúčastněných 

Typ chlazení

Při suchém chlazení je chlad je přenášen pomocí izolovaného hliníkového bloku a není potřeba do zařízení nalévat vodu. Proto je tento typ chlazení kompaktnější a po spuštění během několika minut připravený k provozu. 

V případě mokrého chlazení jsou nápoje ochlazovány pomocí nerezových vlnovců ve vodní lázni. Proto je potřeba do zařízení lít vodu, o její cirkulaci se pak stará integrované čerpadlo. Jedná se sice o složitější řešení, ale s větší kapacitou a lepší akumulací chladu.

Rozměry a hmotnost

Menší pípy s integrovaným kompresorem a chlazením bývají dlouhé cca 30–50 cm, široké 15–30 cm a vysoké 20–30 cm. U profesionálních výčepních zařízení, k nimž se zapojuje například tlaková bomba či externí chlazení, je pak potřeba počítat s rozměry celé soupravy. V každém případě platí, že je nutné si předem ověřit, zda se výčepní zařízení i s příslušenstvím vejde na místo, kde bude používáno. Chlazení, ať už je integrované, či samostatné, by pak okolo sebe mělo mít na každé straně alespoň 10 cm prostoru, u větráku i dvojnásobek. Počítat samozřejmě musíte také se samotným sudem.

S hmotností je to podobné – komplety s chlazením a kompresorem se pohybují zhruba od 10 do 30 kg, u píp s příslušenstvím může být hmotnost i výrazně vyšší. Hmotnost je důležitá nejen s ohledem na nosnost podkladu, na němž bude pípa umístěna, ale i pro případné přenášení

Hodnota tlaku

Nastavení tlaku je zásadní hlavně tehdy, pokud budete čepovat pivo. Při příliš velkém tlaku pivo totiž nadmíru pění, jestliže je tlak naopak malý, vypění již v trubkách. Se správně nastaveným tlakem byste měli natočit pivo s odpovídající pěnou jedním tahem. Nelze univerzálně říct, jaký je ideální tlak, ale obecně se pohybuje mezi 1,8–2,8 baru v závislosti na druhu piva. Zlatým středem je tak hodnota přibližně okolo 2,4 baru.

Tlak vypočítáte tak, že k atmosférickému tlaku přičtete 0,1 baru za každé dva metry vzdálenosti od sudu k výčepnímu zařízení a 0,1 baru za každé převýšení. Výsledek je poté potřeba nastavit na kompresoru či tlakové lahvi.

pípa na plechovky

Příslušenství

Kompresor

Pokud máte výčepní zařízení bez integrovaného kompresoru, případně jeho výkon nedostačuje, je třeba vytváření tlaku zajistit pomocí externího zařízení. Jednou z možností je externí kompresor, který sice trpí stejným neduhem, tedy negativním vlivem na kvalitu a trvanlivost nápoje, pro jednorázové či domácí použití však vystačí. V každém případě vybírejte pouze mezi bezolejovými kompresory, které mají delší životnost a zároveň nehrozí, že by kazily chuť nápoje. 

Plynové bombičky

Další možností pro výčepní zařízení bez vlastního kompresoru jsou plynové bombičky nebo lahve. Zatímco první možnost se využívá hlavně u malých píp, s druhou možností se setkáte v profesionálním využití. Správnou volbou plynu totiž zajistíte nejlepší vlastnosti čepovaného nápoje.

Zobrazit více

Setkat se nejčastěji můžete s těmito třemi typy:

  • Oxid uhličitý (CO₂) – výhodou je, že nápoj si zachovává čerstvost a naražený sud vydrží 1–2 týdny. Zejména u piva je ale problém, že se oxidem uhličitým přesytí, poté je příliš pěnivé a má mnoho bublin. Proto se CO₂ samostatně používá hlavně u limonád.
  • Dusík (N₂) – využívá se zejména ke stáčení vína, u nějž dokáže zachovávat čerstvost a přitom do něj nevhání bublinky. To je naopak problém u piva, kde dusík eliminuje přirozený obsah oxidu uhličitého, a pivo tak už z výčepního zařízení obdržíte v podstatě zvětralé.
  • Biogon (CO₂ + N₂) – jde o kombinaci dvou výše uvedených plynů, která se nejčastěji používá právě pro pivo. Dokáže totiž zachovávat jeho čerstvost, přitom ale udržuje obsah oxidu uhličitého, tudíž i bublinek v pivu, na optimální míře.

Narážeč

Existuje několik typů narážecích hlav, které jsou kompatibilní s různými závity. Každý výrobce upřednostňuje jiný, proto je potřeba narážeč vybrat tak, aby fungoval s vaším oblíbeným nápojem.

Nejoblíbenější značky nápojů a kompatibilní narážeče
  • Bajonet – Plzeňský prazdroj, Gambrinus, Budějovický Budvar, Radegast, Platan, Lobkowicz, Klášter, Rychtář, Ferdinand a další
  • Plochý narážeč – Staropramen, Ostravar, Svijany, Krakonoš, Březňák, Bernard, Holba, Starobrno, Krušovice, Litovel a další
  • Kombi – Kofola, ZON, Chodovar, Černá Hora, Herold, Hostan a další

Speciální narážeče se poté využívají u pětilitrových soudků a maloobjemových plechovek.

kovová pípa

Rady

Zapojení výčepního zařízení

Správné zapojení výčepního zařízení se odvíjí od typu a výrobce. Vždy ale platí, že by se měla nacházet na rovné a suché podložce mimo přímé sluneční světlo. Výdechy výčepního zařízení musí zůstat volné, aby bylo chlazení dostatečně efektivní. Nevhodné je i umístění výčepního zařízení přímo u stěny. 

Nejdříve je nutné si rozmyslet, v jaké vzdálenosti od výčepního zařízení se budou nacházet sudy s nápoji, aby byly hadice akorát dlouhé. Před prvním zapojením je také nutné provést základní čištění.

Nejsnazší jsou na zapojení domácí zařízení s integrovaným kompresorem, k nimž stačí zapojit pomocí bajonetu sud a následně soustavu zapnout. Poté, co zařízení dostatečně nápoj zchladí, je možné začít s čepováním. K zařízením bez integrovaného kompresoru je nutné připojit buď samostatnou kompresorovou jednotku, nebo lahev s potravinářským plynem. Ty se zapojují pomocí rychlospojek nebo ventilů k bajonetu výčepního zařízení. Vždy je při zapojení výčepního zařízení nutné postupovat podle pokynů výrobce

Údržba výčepního zařízení

Každé výčepní zařízení, nehledě na typ a velikost, je nutné pravidelně udržovat. Zamezí se tak šíření mikroorganismů, které mohou negativně ovlivnit chuť nápoje, v krajních případech dokonce škodit lidskému zdraví. V případě domácích výčepních zařízení je vhodné provádět základní výplach celé soustavy po každém použití.

Zobrazit více

K výplachu slouží sanitační adaptér, jenž je kompatibilní s hlavou bajonetu u výčepního zařízení. Zapojuje se k výčepu stejně jako při narážení sudu. Druhá strana adaptéru je ukončená hadicovou spojkou, která se připojuje k vodovodu. Následně je nutné zařízení natlakovat vodou a poté otevřít výčepní kohout (v případě větších výčepních zařízení všechny kohouty). Vodu je nutné nechat protékat do té doby, než bude čirá bez zbytků pěny.

Po jakémkoli čištění je nutné rozebrat a vyčistit také kohout výčepního zařízení.

Minimálně jednou ročně je u domácích výčepů nutné provést sanitaci výčepního zařízení, která zabrání tvoření jakýchkoli mikroorganismů, jež v soustavě mohou vznikat.

Zobrazit více

Efektivní sanitace se provádí při zapnutém chlazení za pomoci sanitačního sudu a speciálního čisticího přípravku. Sanitační sud se připojuje k výčepnímu zařízení stejně jako sud s pivem, čisticí prostředek se po použití nechá minimálně deset minut působit. Před i po použití čisticího přípravku je nutné zařízení propláchnout vodou, aby v soustavě nezůstaly zbytky piva ani sanitačního přípravku. Pro důkladnější čištění je možné použít také sanitační kuličky, které se vkládají za narážeč a soustavu vyčistí mechanicky. 

Jak správně čepovat

Základem správně načepovaného piva jsou čisté a ideálně ochlazené sklenice, na nichž se nenachází zbytky čisticího prostředku. V profesionálních provozech se často dochlazují tak, že jsou ponořené do ledové vody nebo se bezprostředně před čepováním narazí na speciální trysku se studenou vodou.

Takzvaná hladinka, tedy pivo s hustou krémovou pěnou, se čepuje pod úhlem 45°. Pro lepší pěnivost je možné začít vpuštěním malého množství pěny, zbytek piva se čepuje z co nejmenší vzdálenosti po stěně sklenice. Nejvhodnější je pivo načepovat najednou, po narovnání a naplnění sklenice piva se postupně začne zvedat hladina pěny k správné míře. Pěna by měla být hustá, s co nejmenším množstvím velkých bublinek. Ty jsou indikátorem špatného tlaku či nečistot v hadicích nebo ve výčepním zařízení.